Krátce
Lokomotiva v Odoleně Vodě zvítězila 201:193, přesto si ale odváží dvě porážky.
Smrt v sedle
Týden před začátkem jarní části středočeské antukové extraligy vyrazila početná ekipa lokoťáků na závěrečné kundičně taktické soustředění před soutěží. Ku svému účelu byla vybrána podniková lokozotavovna v horské destinaci Kovářská, poblíž Klínovce, kterou Ivica pro tým Lokomotivy zakoupil. Přestože Lokomotiva přezimovala v tabulce na tradičním prvním místě pro jarní boje nechtěl management týmu ponechat nic náhodě a dokonale se na jarní část připravit. Proto i historicky první jarní společné lokosoustředění. Doposud všichni hráči pracovali přes zimu na své kundičce samostatně, jarní test výkonnosti měl ukázat jak na tom kdo skutečně je.
Už páteční příjezd Lokotky rozvířil místní poklidný život. Příjezd 11 členů v pěti autech dokázal, že Lokomotiva je ekonomicky silný tým a všudypřítomná krize se jí naprosto netýká. Navíc příjezd tolika auty měl i svoje bezpečnostní opodstatnění. Po nedávné polské tragédii kdy při havárii letadla zahynula polská generalita si manažer týmu Ivica Vračič nelajsl nacpat celý tým do jednoho auta, aby v případě havárie nedošlo k další masové volejbalové tragédii. To, že bezpečnost hráčů je pro něj na prvním místě dokázal i tím, že zakázal letový provoz nad ČR a neváhal k tomu odpálit islandskou sopku Eyjafjallajokull.
Sestavu 10 hráčů si přijel osobně zkontrolovat sponzor týmu Miloň Edison Cír. V tak hojném počtu se Lokomotiva často neschází a tak zde chyběli snad jen legenda Ludomil Starostin s Jerži Policou a mladý Kronica, kterým bylo doma vysvětleno, že se jim na soustředění vlastně nechce. Páteční návštěva místní pizzerie se nesla v duchu taktiky a plánování sobotního výjezdu. Místní servírka Miluška byla hvězdami Lokotky tak unešena, že vůbec nestíhala točit iontové gambristary. Později ani greenstary. A když Miloň vytáhl svoji tašku plnou překvapení s maskami bylo na sále vymalováno. To už Lokotka v místním pohostinství dominovala samotná. Po půlnoci se hráči odebrali na ubikace kde ještě Karlica narazil sud s vlastním iontovým nápojem, aby vzápětí při besedě o zítřejším biketripu usnul v křesle. Spor o to zda se zítra pojede, kudy a jak daleko nakonec díky nejasné artikulaci všech debatérů vyšuměl do prázdna a tak se postupně hráči vytráceli jako mátohy do svých pokojů.
Ranní probuzení do slunného leč po ránu trochu mrazivého dne kazil jen sušák v hubě, který někteří potlačovali doplňováním tekutin, někteří i alkoholických. U snídaně se opět rozvinula debata o plánované trase. Janicovy návrhy přejezdu Klínovce a Božího daru proložené lehkýmy freeridy mezi lyžaři se nesetkaly s přílišným ohlasem. Oproti tomu návrh matadora Olicy sednout si k televizi s balantinkou a sledovat cyklistiku v televizi našel u přítomných již daleko větší ohlas. Nakonec ale rozhodl opět manažer týmu a zavelel k odjezdu a sám naplánoval trasu jež měla provést hráče i k našim německým sousedům. Po hodině příprav, oblékání a nezbytného servisu bicyklů se mohlo vyrazit. Od týmu se odpojil sponzor Miloň, jehož největším fyzickým výkonem bylo pořízení společné fotky Lokomotivy na strojích MTB. Místní fanoušci se mohli kochat nevídaným pohledem na Lokotku na kole. Pro někoho možná bizarní pohled, zasvěceným ale bylo jasné, že Lokotka udává trend i na poli cyklistického mountainbikingového oblečení. K vidění byly zajímavé kreace jenž se mezi veřejností zajisté v průběhu letošní sezony rozšíří.
Už úvod etapy dokázal kdo na sobě přes zimu makal a kdo ne. Taktická poloha Kovářské v údolí znamenala jediné. Na úvod vrchařská prémie. Vedení se ujal hyperaktivní Karlica, který na svém bicyklu vypadal jako chovanec místního ústavu pro mentálně zaostalé. Zřejmě těžil ještě ze zbytkového alkoholu. Oproti tomu Petrica již ví, že dávat si panáka na lačno a pak vyjet na do náročného stoupání není žádný šlágr. Stačilo málo a pangejt by spatřil co měl Petrica k snídani. Na vrcholu 2km stoupání ani ostatní nevypadali, že by si to užívali. Olica opět navrhoval vrátit se a pustit si cyklistiku v televizi. Když ovšem Ivica ostatní navnadil, že to nejhorší je dnes za námi, rozhodli se jet dál. Perfektní počasí, svěží vzduch, čistá obloha bez letadel a helikoptér, nádherná příroda - ale také nadávání do kurev, hajzlů, proklínání vynálezce bicyklu, touha zemřít - to vše bylo k vidění v celém průběhu náročného tripu. Zejména Olica si liboval v synonymech pro pánská i dámská ohambí a lidské exkrementy. Ani na Radkovi sedlajícímu stroj značky KTM nebylo vidět nadšení. " Značka je dobrá, ale obsah motoru nějakej slabej" komentoval technické možnosti svého biku. Zhruba od dvanácté hodiny se Olica dožadoval přestávky na oběd. V té době již Lokomotiva překonala státní hranici. Co čert nechtěl, všechny hospody v Německu byly zavřené. Zřejmě smutek za Poláky. Úvodní optimistické výrazy při focení na začátku etapy vstřídaly strhané výrazy, a když se dokonce i Andrej Jakovlev přestal smát bylo jasné, že jde do tuhého. Jízdu už si užíval jen Janica, pro kterého je cyklistika pravidelným koníčkem. S Ivicou tak museli vymyslet plán jak dostat zbytek pelotonu do ČEch a zejména do hospody. S pomocí místního domorodce Ivica vylákal ostatní k dalšímu pokračování. " Támhle za kopcem už jsme doma, tam je hospoda." Tahle věta zafungovala, ale jen na chvíli. Když se rovina změnila ve stoupání, které se postavilo v kolmou stěnu a následné tlačení kol přes klády ve vysoké trávě, chtělo se polovině týmu zemřít. Docela by mně zajímalo, co na to říkal Olica. Na vrcholu bylo postupně vidět docházející mrtvoly. Kolabující Olica jež už necítil nohy, kolena a prdel se svalil vedle již únavou spícího Andreje. Z jeho úst bylo slyšet jen blábolení:" Nechte mně tu chcípnout, můj popel pak vozte na mistráky..." I nakrmit ho museli, zvláštní, je že placatku si vyndal sám :). Krátká přestávka a spánek ale zjevně i ostaním pomohly a v naději, že pod kopcem je hospoda se vydal tým dále. Po krátkém bloudění se konečně objevila vesnice Černý potok a u křižovatky cedule - Hospoda 800m. Hurrááá - všichni jako v extázi začali spurtovat jako legendární Džamolidin Abdužaparov, aby v cíli zjistili, že hospoda je zrušena. Milí čtenáři, řeknu Vám, že tolik sprostých slov najednou jsem v životě neslyšel. Zavděk tak lokoťáci museli vzít vietnamským minikioskem kde měli alespoň lahváče a sušenky. Olica už byl tak zmatený, že si místo tradičního alkiše koupil Nestea a Red bull. Do cíle už to bylo asi 8 km a hodiny ukazovaly půl páté a tak na pozdní oběd byl naplánován až v Kovářské. Závěrečnou časovku domů ovládl Janica, který svou chladnokrevnou profesorskou jízdou setřásl i hyperaktivního Karlicu a pomyslně si tak mohl obléci žlutou mikinu pro vítěze závodu. Na dalších místech postupně dojížděli ostatní, Holica s pytlíkem brambor do guláše, Ivica s rajčaty a další. Zejména Olica podal heroický výkon a nakonec ve finiši předjel několik jezdců. Značně znechucen dorazil do cíle Radko, kterého dodělal místní pětiletý chlapec, který ho na dětském kole s postraními kolečky a lízátkem v puse předjel jakoby nic. V cíli pak Radko vztekle odhodil kolo a s Olicou zaklíněni v objetí padli k zemi.
Večer se šlo na oběd do místní pizzerie a mladý Holica se zatím jako benjamínek týmu se zhostil role kuchaře na ubikaci. Pivní gulášek z jeho provenience byl vítaným zpestřením a druhou večeří, snídaní i nedělním obědem .Dlužno podtknout, že byl fenomenální a jak říká Zděnda Pohlreichů - byl silnej jak noha od kulečníku.
Hřebem sobotního večera mělo být promítání filmu Astérix a Olympijské hry, které se ovšem zvrhlo ve spací párty. Holica jež se zřejmě při vaření nadýchal pivních výparů odešel jako první a po něm i ostatní. V jednu chvíli byl v místnosti vzhůru pouze Asterix a Obelix. Do věčných lovišť odešli všichni kolem půl jedenácté - zřejmě lokorekord.
Neděle už byla ve znamení odřených prdelí a tuhých nohou a odjezdu domů na regeneraci. Janicovu hříšnou myšlenku na další výjezd KArlica tvrdě odmítl ještě před tím, než ji stačil Janica vyslovit."Ne, prostě ne!!!!" bylo dost výmluvné.
Doufejme jen, že po náročném víkendu se alespoň šestice hráčů dá dohromady na úvodní šlágr kola v Hořovicích kam by se mohlo jet na kole :)))
Ke článku je přiřazena fotogalerie
